Šití na zakázku v Polné na Vysočině - Jak šiju pro MADOSME: Víc nití než nervů (většinou)
Lidi se mě často ptají, jak vlastně vznikají ty věci na e-shopu. Tak tady to máte – bez příkras, ale s nůžkami, střihy a trochou čaje (ok, hodně meduňkového čaje). Od výběru látky po poslední steh – tady je backstage mojí šicí dílny.
1. Látka – základ každého šicího dobrodružství Nakupování látek je radost a prokletí zároveň(syslení to je hrozná věc). Potřebuju, aby byly pevné, měkké, dobře pratelné, bez kousavého svědomí (žádný polyesterový horor, pokud možno). Testuju – peru, žehlim, někdy i zkouším, jestli se po tom dítě neosype. Prostě vědecký přístup.
2. Střihy: papírové puzzle a trpělivost Když nemůžu najít střih, který by mi seděl, vytvořím si vlastní. Někdy to znamená hodiny u kreslení nebo počítače, jindy stříhám papír, lepím a modlím se, že z toho nevyleze trojúhelníková chňapka. A když to konečně sedí, přelepím si to izolepou jako poklad.
3. Šicí mašina: moje hlučná kámoška Používám Singer( tu miluje můj manžel, slyší jí až k televizi) a Brother, na který jsem už skoro tak zvyklá jako na vlastní ruce. Nitě mám barevně seřazené (na pět vteřin, než mi to celé zase spadne z police). Šiju pečlivě – každá věc má svoje pořadí kroků. Jo, a nic nedělám bez zajišťovacích stehů. Nejsem barbar.
4. Zavinovačka? Jasně. Ale na dvě mašle. Chceš praktický detail? Zavinovačka na dvě vázání vypadá krásně a hlavně drží – žádné rozjíždění, žádné překvapení při přebalování. Každý střih ladím, aby byl jak funkční, tak estetický. A co si budem – vypadá to cute. 5. Finále: žehlení, skládání, focení, balení Po ušití přichází estetická fáze. Všechno napařím, složím, nalepím štítek, vyfotím. Balím tak, aby si zákazník připadal, že právě rozbalil dárek. A trochu taky, aby mi to Instagram schválil bez stínování stínů.
Závěr: Každý kus v MADOSME vznikl ručně. Ano, trvá to déle než u pásové výroby. Ale o to víc má každá věc duši (a možná i kousek mého vzteku, když se po sedmé vyvlíkne nit v mašině). Děkuju, že kupujete věci od někoho, kdo má jehlu častěji v ruce než telefon.